|
|
Statistika extrémních hodnot
Fusek, Michal ; Neubauer, Jiří (oponent) ; Michálek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozděleními extrémních hodnot. Teoretická část práce je věnována základům teorie extrémních hodnot a popisu základních typů extremálních rozdělení. Je zde zformulována limitní věta pro rozdělení maxim a odvozeny vybrané charakteristiky extremálních rozdělení. Práce dále obsahuje odvození odhadů parametrů Weibullova, lognormálního a exponenciálního rozdělení metodou maximální věrohodnosti a metodou momentů. Současně je zde popsána problematika cenzorovaných výběrů včetně odvození odhadů parametrů metodou maximální věrohodnosti. Praktická část práce je věnována statistické analýze dešťových srážek.
|
|
| |
|
|
Řízení dodávky vody v rodinném domě
Chvátal, Michal ; Richter, Miloslav (oponent) ; Macho, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout a realizovat systém, který bude řídit dodávku vody pro rodinný dům a jeho zahradu. Zároveň umožní uchovávat historii, kterou bude možné sledovat přes webové rozhraní. Webové rozhraní také dovolí nastavovat parametry systému a sledovat aktuální stav.
|
|
| |
|
|
Dlouhodobé vyhodnocení provozních parametrů ČOV Brno - Modřice
Hejmalíček, Ondřej
Diplomová práce se zabývá problematikou látkového zatížení na čistírně odpadních vod z přilehlého urbanizovaného území. Cílem práce je vyhodnotit látkové zatížení a množství odpadních vod přitékajících na ČOV, jedná se konkrétně o parametry BSK5, CHSKCr, NL, Ncelk, Pcelk a objemové množství přitékající odpadní vody. V teoretické části práce jsou nejprve popsány základní principy čištění odpadních vod, včetně jednotlivých stupňů čištění a používaných technologií. A taky možnosti analýz a měření jednotlivých parametrů. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky analýz dat získaných z provozu čistírny odpadních vod. Tato data byla získána až z několika desítek let sledování provozních parametrů čistírny a zahrnují jak základní charakteristiky vody, tak i výkonnost čistírny v jednotlivých letech. Na základě získaných dat jsou následně analyzovány změny a trendy, které se v průběhu let vyskytly. Proběhla analýza vývoje jednotlivých parametrů a provedena jejich predikce do budoucna. Byly analyzovány změny v krátkodobých (dny v týdnu), střednědobých (měsíce v roce) a dlouhodobých (roky) časových úsecích, jako jsou změny látkového zatížení či množství přítoku. A jaký vliv mohou mít dešťové srážky. Dále je vyhodnoceno množství kalů, které s množstvím látkového zatížení úzce souvisí. Z nedávné doby pak analýza vlivu pandemie COVID19 a příslušných vládních opatření na látkové zatížení. V závěru práce je provedeno celkové hodnocení vývoje látkového zatížení na velké čistírně odpadních vod a aspekty, které provozovatel ČOV musí při každodenním provozu zohledňovat a jakým způsobem na ně v praxi reagovat či jich využít.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Řízení dodávky vody v rodinném domě
Chvátal, Michal ; Richter, Miloslav (oponent) ; Macho, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout a realizovat systém, který bude řídit dodávku vody pro rodinný dům a jeho zahradu. Zároveň umožní uchovávat historii, kterou bude možné sledovat přes webové rozhraní. Webové rozhraní také dovolí nastavovat parametry systému a sledovat aktuální stav.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
host ::
RSS.